Ausbildung

Fachkraft – Lagerlogistik

Im Ausbildungsbetrieb lernen die Auszubildenden beispielsweise:

  • wie man Güter quantitativ und qualitativ kontrolliert, Eingangsdaten erfasst und Fehlerprotokolle erstellt
  • wie man Begleitpapiere nach betrieblichen Vorgaben und auf Richtigkeit und Vollständigkeit prüft, unter Berücksichtigung von Zoll- und Gefahrgutvorschriften
  • welche Normen, Maße, Mengen- und Gewichtseinheiten zu beachten sind
  • wie man Güter unter Beachtung von Einlagerungsvorschriften einlagert
  • wie insbesondere Gefahrgüter, gefährliche Arbeitsstoffe, Zollgut, verderbliche Ware unter Beachtung von Kennzeichnungen und Symbolen zu handhaben sind
  • welche Transportverpackungen und Füllmaterialien hinsichtlich Güterart, Transportart, Umweltverträglichkeit und Wirtschaftlichkeit auszuwählen sind
  • wie man Sendungen entsprechend der Gütereigenschaften und Verkehrsmittel verlädt und verstaut
  • wie man Qualität und Wert der Güter während ihrer Lagerzeit erhält
  • wie Ladelisten und Beladepläne unter Beachtung der Ladevorschriften zu erstellen sind
  • wie man Versand- und Begleitpapiere bearbeitet und außenwirtschaftliche Vorschriften beachtet
  • wie man Kommunikation mit vorausgehenden und nachfolgenden Funktionsbereichen sicherstellt

Darüber hinaus werden während der gesamten Ausbildung Kenntnisse über Themen wie Rechte und Pflichten während der Ausbildung, Organisation des Ausbildungsbetriebs und Umweltschutz vermittelt.

In der Berufsschule erwirbt man weitere Kenntnisse:

  • in berufsspezifischen Lernfeldern (z.B. logistische Prozesse optimieren, Kennzahlen ermitteln und auswerten, Touren planen)
  • in allgemeinbildenden Fächern wie Deutsch und Wirtschafts- und Sozialkunde

Anlagenmechaniker/in – Sanitär-, Heizungs- und Klimatechnik

Im Ausbildungsbetrieb lernen die Auszubildenden beispielsweise:

  • wie Messungen mit unterschiedlichen Messzeugen durchgeführt werden und wie man analoge und digitale Signale prüft
  • wie man Bleche und Rohre durch Schmelzschweißen fügt und Kunststoffschweißverfahren anwendet
  • wie man Maschinenwerte einstellt und Kühl- und Schmiermittel einsetzt
  • wie man versorgungstechnische Anlagen und Systeme wartet und umweltgerecht reinigt
  • wie man Komponenten und elektrische Leiter einbaut und anschließt
  • wie man Rohre und Kanäle vorbereitet, verlegt, befestigt und Armaturen anbringt
  • wie die Eignung von Standorten für Feuerstätten geprüft wird
  • Dämm- und Dichtungsmaßnahmen durchzuführen
  • wie ver- und entsorgungstechnische Anlagen auf- bzw. eingebaut werden
  • welche nachhaltigen Ver- und Entsorgungssysteme es gibt und wie sie genutzt werden
  • wie man Aufträge entgegennimmt, Anlagenbetreiber in die Bedienung von Anlagen einweist und Anlagen an Kunden übergibt

Darüber hinaus werden während der gesamten Ausbildung Kenntnisse über Themen wie Rechte und Pflichten während der Ausbildung, Organisation des Ausbildungsbetriebs und Umweltschutz vermittelt.

In der Berufsschule erwirbt man weitere Kenntnisse:

  • in berufsspezifischen Lernfeldern (z.B. Sanitärräume ausstatten, Ressourcenschonende Anlagen installieren, Versorgungstechnische Anlagen instand halten)
  • in allgemeinbildenden Fächern wie Deutsch, Fremdsprachen und Wirtschafts- und Sozialkunde

Spezialisierung während der Ausbildung
Die Ausbildung wird in mindestens einem der folgenden Einsatzgebiete vermittelt:

  • Sanitärtechnik
  • Heizungstechnik
  • Lüftungs- und Klimatechnik
  • erneuerbare Energien und Umwelttechnik

Industriemechaniker

Im Ausbildungsbetrieb lernen die Auszubildenden beispielsweise:

  • wie man Werkstoffeigenschaften beurteilt und Werkstoffe nach ihrer Verwendung auswählt
  • die Betriebsbereitschaft von Werkzeugmaschinen sicherzustellen und Werkstücke und Bauteile herzustellen
  • unter Einhaltung der Datenschutzbestimmungen sowie betrieblicher Richtlinien zur Nutzung von IT-Systemen, Datenträgern oder Internet z.B. informationstechnische Systeme zur Auftragsplanung, -abwicklung und Terminverfolgung anzuwenden
  • welche Assistenz-, Simulations-, Diagnose- oder Visualisierungssysteme es gibt und wie sie genutzt werden
  • wie man Betriebsmittel inspiziert, pflegt und wartet
  • steuerungstechnische Unterlagen auszuwerten und Steuerungstechnik anzuwenden
  • wie man Bauteile durch Kombination verschiedener Fertigungsverfahren herstellt und anpasst
  • wie die Funktionsfähigkeit von Maschinen und Systemen durch Steuern, Regeln und Überwachen der Arbeitsbewegungen sichergestellt wird
  • wie man Maschinen und Systeme wartet, inspiziert und instand setzt
  • wie man elektrische Baugruppen oder Komponenten installiert und prüft
  • wie man betriebliche Qualitätssicherungssysteme im eigenen Arbeitsbereich anwendet und Prüfverfahren und Prüfmittel auswählt

Darüber hinaus werden während der gesamten Ausbildung Kenntnisse über Themen wie Rechte und Pflichten während der Ausbildung, Organisation des Ausbildungsbetriebs und Umweltschutz vermittelt.

In der Berufsschule erwirbt man weitere Kenntnisse:

  • in berufsspezifischen Lernfeldern (z.B. Installieren und Inbetriebnehmen steuerungstechnischer Systeme, Fertigen auf numerisch gesteuerten Werkzeugmaschinen)
  • in allgemeinbildenden Fächern wie Deutsch und Wirtschafts- und Sozialkunde

Spezialisierung während der Ausbildung
Die Ausbildung wird in einem Einsatzgebiet vertieft, je nach Ausbildungsbetrieb z.B.:

  • Feingerätebau
  • Instandhaltung
  • Maschinen- und Anlagenbau
  • Produktionstechnik

Bürokauffrau

Im Ausbildungsbetrieb lernen die Auszubildenden beispielsweise:

  • wie man betriebliche Kommunikationssysteme auswählt und anwendet
  • wie ein Textverarbeitungssystem bedarfsgerecht und effizient angewendet wird
  • wie man Informationen recherchiert, beurteilt, aufbereitet und archiviert
  • wie man den Posteingang und -ausgang bearbeitet
  • was bei der Planung, Durchführung und Kontrolle von Projekten zu beachten ist
  • wie man Angebote einholt, prüft, vergleicht und Entscheidungen begründet
  • wie man Kundendaten zusammenstellt, aufbereitet und auswertet
  • wie man Vor- und Nachkalkulationen durchführt und auswertet
  • wie man Dienstreiseanträge und Reisekostenabrechnungen vorbereitet
  • wie man Zahlungen unter Berücksichtigung der Zahlungsbedingungen vorbereitet

Darüber hinaus werden während der gesamten Ausbildung Kenntnisse über Themen wie Rechte und Pflichten während der Ausbildung, Organisation des Ausbildungsbetriebs und Umweltschutz vermittelt.

In der Berufsschule erwirbt man weitere Kenntnisse:

  • in berufsspezifischen Lernfeldern (z.B. Kunden akquirieren und binden, personalwirtschaftliche Aufgaben wahrnehmen, ein Projekt planen und durchführen)
  • in allgemeinbildenden Fächern wie Deutsch und Wirtschafts- und Sozialkunde

Spezialisierung während der Ausbildung
Die Ausbildung wird durch Wahlqualifikationen vertieft, je nach Ausbildungsbetrieb z.B.:

  • Auftragssteuerung und -koordination
  • Kaufmännische Steuerung und Kontrolle
  • Kaufmännische Abläufe in kleinen und mittleren Unternehmen
  • Einkauf und Logistik
  • Marketing und Vertrieb
  • Personalwirtschaft
  • Assistenz und Sekretariat
  • Öffentlichkeitsarbeit und Veranstaltungsmanagement
  • Verwaltung und Recht
  • Öffentliche Finanzwirtschaft

Weiterbildungen:

Installateur- und Heizungsbauermeister/in

Die Tätigkeit im Überblick
Installateur- und Heizungsbauermeister/innen planen, steuern und überwachen die Arbeitsprozesse in Handwerksbetrieben z.B. bei der Installation, Inbetriebnahme und Reparatur von heizungs-, lüftungs- und sanitärtechnischen Anlagen. Neben kaufmännischen Aufgaben betreuen sie Kunden sowie Lieferanten und führen Mitarbeiter/innen und Auszubildende.

Die Weiterbildung im Überblick
Installateur- und Heizungsbauermeister/in ist eine berufliche Weiterbildung . Die Meisterprüfung im zulassungspflichtigen Installateur- und Heizungsbauer-Handwerk ist bundesweit einheitlich geregelt.

Für die Zulassung zur Prüfung ist die Teilnahme an einem Lehrgang nicht verpflichtend.


Konstrukteur/in

  • Arbeitsmethodik, z.B.: Grundsätze des Konstruierens, Bauelemente und Normung
  • rechnergestützte Konstruktion, z.B.: CAD -Arbeitstechnik/-Anwendung
  • Arbeitsorganisation, z.B.: integrierte Fertigung
  • Maschinenbaukonstruktionen, z.B.: Auswahl des Fertigungsverfahrens, Auslegen von Toleranzen/Passungen

Spezialisierung während der Weiterbildung
Die Weiterbildung wird in folgenden Fachrichtungen angeboten:

  • Maschinen- und Anlagentechnik
  • Heizungs-, Klima- und Sanitärtechnik
  • Stahl- und Metallbautechnik
  • Elektrotechnik
  • Holztechnik

Mechanik zařízení – sanitární, vytápěcí a klimatizační technika

Ve vzdělávací společnosti se stážisté učí například:

  • jak se měří pomocí různých měřicích nástrojů a jak testovat analogové a digitální signály
  • jak spojit kovové plechy a trubky fúzním svařováním a používat procesy svařování plastů
  • jak nastavit hodnoty stroje a používat chladicí kapaliny a maziva
  • jak udržovat a čistit odpadní zařízení a systémy způsobem šetrným k životnímu prostředí
  • jak instalovat a připojovat komponenty a elektrické vodiče
  • jak se připravuje, pokládá, upevňuje potrubí a trativody a jak se připevňují armatury
  • jak se kontrolují místa vhodná pro ohniště
  • jak se provádějí těsnící a izolační práce
  • jak se nastavují a instalují technická zařízení pro zásobu a likvidaci
  • jaké udržitelné systémy dodávek a likvidace existují a jak jsou využívány
  • jak přijímat objednávky, instruovat provozovatele zařízení v provozu zařízení a předávat zařízení zákazníkům

Kromě toho jsou v průběhu školení poskytovány znalosti o tématech, jako jsou práva a povinnosti během školení, organizace vzdělávací společnosti a ochrana životního prostředí.

Na odborné škole získáte další znalosti:

  • v učebních oborech specifických na danou práci – např. vybavení sanitárních místností, instalace systémů na úsporu zdrojů, údržba technických zásobovacích systémů
  • v předmětech obecného vzdělávání, jako jsou němčina, cizí jazyky a ekonomické a společenské vědy

Specializace během výcviku
Školení je poskytováno alespoň v jedné z těchto oblastí použití:

  • sanitární technika
  • technologie vytápění
  • technologie větrání a klimatizace
  • obnovitelné energie a environmentální technologie

Průmyslový mechanik

Ve vzdělávací společnosti se stážisté učí například:

  • jak posoudit vlastnosti materiálu a vybrat materiály podle jejich použití
  • zajistit provozní připravenost obráběcích strojů a vyrábět obrobky a komponenty
  • uplatňovat systémy informačních technologií pro plánování objednávek, zpracování a plánování v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů a provozními pokyny pro používání informačních systémů, datových nosičů nebo internetu
  • které asistenční, simulační, diagnostické nebo vizualizační systémy existují a jak jsou používány
  • jak kontrolovat a udržovat zařízení
  • vyhodnocování dokumentů řídící techniky a použití řídicí technologie
  • jak vyrábět a přizpůsobovat komponenty kombinací různých výrobních procesů
  • jak zajistit funkčnost strojů a systémů řízením, regulací a sledováním pracovních pohybů
  • jak udržovat, kontrolovat a opravovat stroje a systémy
  • jak instalovat a testovat elektrické sestavy nebo součásti
  • jak používat systémy provozního zabezpečování jakosti ve svém vlastním pracovním prostoru a zvolit zkušební postupy a zkušební zařízení

Kromě toho jsou v průběhu školení poskytovány znalosti o tématech, jako jsou práva a povinnosti během školení, organizace vzdělávací společnosti a ochrana životního prostředí.

Na odborné škole získáte další znalosti:

  • v oborech specifických pro danou práci (např. instalace a uvedení do provozu řídicích systémů, výroba na číslicově řízených obráběcích strojích)
  • v obecných vzdělávacích předmětech, jako je němčina a ekonomie a sociální vědy

Specializace během výcviku
Vzdělávání bude prohloubeno oblasti aplikace, v závislosti na vzdělávací společnosti, např.:

  • Konstrukce jemného zařízení
  • Údržbu
  • Strojní technika a technologie zařízení
  • Výrobní technika

Administrativní pracovník

Ve vzdělávací společnosti se stážisté učí například:

  • jak vybrat a aplikovat operační komunikační systémy
  • jak efektivně a podle potřeby zpracovávat text
  • jak informace získávat, posuzovat, zpracovávat, archivovat
  • jak se zpracovává příchozí a odchozí pošta
  • co je třeba vzít v úvahu při plánování, realizaci a kontrole projektů
  • jak se nabídky ziskávájí, prověřují a srovnávají
  • jak se sbírají zákaznická data, připravují a vyhodnocují
  • jak provádí příprava rozpočtu a vyhodnocuje konečný rozpočet
  • jak připravit žádosti na službní cestu a jak se vyúčtovávají cestovních výdaje
  • jak se připravují platby s přihlédnutím k platebním podmínkám

Kromě toho jsou v průběhu školení poskytovány znalosti o tématech, jako jsou práva a povinnosti během školení, organizace vzdělávací společnosti a ochrana životního prostředí.

Na odborné škole získáte další znalosti:

  • v oborech učení specifických pro danou práci (např. získávání a udržení zákazníků, plnění úkolů personálního řízení, plánování a provádění projektu)
  • v obecných vzdělávacích předmětech, jako je němčina a ekonomie a sociální vědy

Specializace během výcviku
Vzdělávání se prohlubuje o volitelné kvalifikace v závislosti na vzdělávací společnosti, např.:

  • Kontrola a koordinace objednávek
  • Obchodní kontrola
  • Obchodní procesy v malých a středních podnicích
  • Nákup a logistika
  • Marketing a prodej
  • Lidské zdroje
  • Asistence a sekretariát
  • Vztahy s veřejností a Event management
  • Administrativa a právo
  • Veřejné finance

Školení:

Instalatér a topenář – Mistr

Aktivita v kostce
Mistři instalatéři a topenáři plánují, řídí a monitorují pracovní procesy v řemeslných podnicích, například při instalaci, uvádění do provozu a opravách topných, ventilačních a sanitárních systémů. Vedle obchodních úkolů mají na starosti zákazníky a dodavatele a řídí zaměstnance a stážisty.

Přehled dalšího vzdělávání
Mistr instalatér a topenář je pokračující odborné vzdělání. Mistrovská zkouška, která podléhá povolení v instalatéřském a topenářském řemesle, je regulována jednotně v celém Německu.
Přijetí na zkoušku není povinné.


Konstruktér

  • Metodika práce, např.: Základy konstruování, stavební prvky, normování
  • počítačem podporovaná konstrukce, např.: CAD pracovní technologie/aplikace
  • Organizace práce, např.: integrovaná výroba
  • strojírenské konstrukce, např.: výběr metody výroby, návrh tolerancí/přizpůsobení

Specializace při dalším vzdělávání
Další vzdělávání je nabízeno v následujících oborech:

  • Strojní technika a technika zařízení
  • Vytápění, klimatizace a sanitární technika
  • Technologie ocelových a kovových konstrukcí
  • Elektrotechniky
  • Technologie dřeva